Dárcovství kostní dřeně – ohlasy přednášky doc. MUDr. Františka Mrázka, Ph.D.

Kostní dřeň
Kostní dřeň

Zde máme pro vás několik zajímavostí týkajících se kostní dřeně a jejího dárcovství. V druhé části jsme pro vás připravili rozhovor s doc. Františkem Mrázkem z FNOL, který na naší škole přednášel o této tematice mnoha třídám.

Co je to kostní dřeň a k čemu slouží?

Kostní dřeň (medulla ossea) je krvetvorná tkáň tvořená různými typy buněk, která vyplňuje prostor uvnitř kostí. Označuje se lidově jako morek. Pokud byste byli dospělí a vážili byste 65 kg, kostní dřeň by tvořila přibližně 2,6 kg vaší váhy (4 %) [1]. V kostní dřeni vznikají bílé a červené krvinky i krevní destičky – tedy veškerá krevní tělíska potřebná k výměně dýchacích plynů, imunitě a krevní srážlivosti. Jednou ze složek dřeně, která je nepatrná, avšak velice významná, jsou krvetvorné kmenové buňky. Právě ony dávají vzniknout zmíněným krevním tělískům v průběhu celého našeho života, a to díky tomu, že se jedná o kmenové buňky. O těch jste jistě už někdy slyšeli, protože jsou mezi lidmi v současnosti už dobře známé díky svým úžasným schopnostem. Tělo jich má v kostní dřeni uloženo mnoho a jsou aktivovány pouze v případě nutnosti. Zde se totiž nachází, řekněme, jejich zásobárna. Tyto krvetvorné kmenové buňky jsou léčivou složkou získanou z kostní dřeně dárce a transplantují se nemocnému, čímž mohou doplnit či nahradit příjemci jeho nemocnou krev. Udělají to tak, že se po vpravení do krevního řečiště usadí v kostech pacienta na místo jeho původní kostní dřeně, která byla zničena, a zde začnou produkovat krevní tělíska [2]. Nemocnému se tak v případě uzdravení doplní červené krvinky (erytrocyty) nutné k okysličování tkání a odvádění oxidu uhličitého z těla, spraví se mu imunitní funkce důsledkem obnovení tvorby bílých krvinek (leukocytů) a může normálně fungovat krevní srážlivost zaručená krevními destičkami (trombocyty).

Podmínky dárcovství kostní dřeně [3]

1. Věk 18–35 let a váha nad 50 kg
2. Dobrý zdravotní stav
3. Ochota podstoupit vyšetření a případný zákrok, a tak pomoci druhému člověku

Darování kostní dřeně

Mezi potenciální dárce kostní dřeně se může zařadit kdokoli, kdo splňuje tři kritéria, která zde uvádíme v tabulce. Co se týče poměrně široké podmínky formulované jako „dobrý zdravotní stav“, jsou zde o něco mírnější kritéria než u darování krve. Je to tím, že ideální dárcové bývají vzácní, ba často se jedná o jediného člověka na světě, jde tedy o mimořádnou službu druhému, která může vést k záchraně života – přijetí darované kostní dřeně bývá mnohdy jedinou možností uzdravení nemocného. Důležité je, aby dárce dlouhodobě neužíval léky a neměl prodělanou těžkou nemoc. Toleruje se lehká forma alergie, při které není nutná medikace, bez následků prodělaná žloutenka typu A, předešlé onemocnění infekční mononukleózou a lehká chudokrevnost žen způsobená menstruačním krvácením [4]. Při registraci mezi potenciální dárce kostní dřeně dotyčný vyplní zdravotní dotazník, který se týká bližší specifikace zdravotního stavu, a podstoupí informační schůzku s vyškoleným pracovníkem Dárcovského centra – na základě úspěšnosti v těchto šetřeních je osoba zařazena do dárcovského registru. Následuje odebrání malého množství krve (2 ml), ze které se stanový tkáňový typ, tedy soubor všech transplantačních znaků – v tomto případě se jedná o lidské leukocytární antigeny (HLA) z povrchu bílých krvinek, které se využívá ke zjištění míry kompatibility mezi dárcem a příjemcem kostní dřeně. Čím více se podobají HLA dárce s těmi příjemce, tím lépe je kostní dřeň tolerována a transplantace tedy může být úspěšná, s co nejnižší imunitní reakcí příjemce. Samotný zákrok odebrání kostní dřeně však podstoupí v průměru méně než 1 % registrovaných, jedná se totiž o celosvětovou spolupráci jednotlivých center a hledá se nejvyšší genetická shoda dárce-příjemce v antigenech HLA, což je opravdu mnoho znaků, takže se snižuje pravděpodobnost této shody [5;6]. Většinou se tedy stává, že k darování ani nedojde, ale zároveň může být právě jeden z registrovaných zrovna tím nejvhodnějším dárcem z celého světa, takže vysoký počet dárců zvyšuje šanci nalezení toho ideálního pro konkrétního pacienta, jinak řečeno: „je z čeho vybírat“.

 

 

Rozhovor s doc. MUDr. Františkem Mrázkem, Ph.D.

 

Chápu to správně, že dárcovství kostní dřeně je vlastně druh terapie kmenovými buňkami?

Ano, je to vidět už z názvu této léčebné metody, která se nejpřesněji označuje jako „transplantace krvetvorných kmenových buněk“. Tento typ transplantace si skutečně můžeme představit jako léčbu „přirozenými“ kmenovými buňkami, které dárce poskytne příjemci.

Z celé kostní dřeně se pacientům podávají pouze krevní kmenové buňky?

Krvetvorné kmenové buňky jsou v podávané „tkáni“ nejdůležitější. Její součástí jsou však i další buňky, zejména ze skupiny bílých krvinek. Některé z těchto buněk pomáhají doléčovat zhoubné krevní onemocnění tím, že u pacienta ničí nádorové buňky. Jiné bílé krvinky od dárce však mohou poškozovat orgány pacienta, říká se tomu „reakce štěpu proti hostiteli“. Výskyt této komplikace se snažíme omezovat zajištěním co nejlepší tkáňové shody mezi pacientem a jeho dárcem.

Čím jsou tyto buňky tak výjimečné, že mohou nemocným pomoci?

Hlavním úkolem krvetvorných kmenových buněk od dárce je nahradit „nemocnou“ krvetvorbu pacienta „zdravou“ krvetvorbou dárce. Pokud je vše v pořádku, buňky dárce se usadí v kostní dřeni pacienta a začnou z nich vznikat všechny potřebné krvinky.

Je obdivuhodné, že si krevní kmenové buňky najdou cestu z krevního řečiště do nitra kostí. Jak to dělají? Lze to nějak přiměřeně jednoduše popsat, prosím?

Krvetvorné buňky se pacientovi podávají do žíly, je to podobné jako krevní transfúze. Přirozené „mikroprostředí“ je ale pro tyto buňky v kostní dřeni. Najít cestu jim pomáhají speciální molekuly (ze skupiny tzv. cytokinů), které se uvolňují z kostní dřeně. Jakmile krvetvorná buňka doputuje do kostní dřeně, dostane další informace přímým kontaktem s jinými buňkami. Tyto signály pak zajistí, že se zde krvetvorná buňka usadí (označujeme to anglickým slovem „homing“).

Na své přednášce jste se zmiňoval ještě o druhém způsobu obnovy kostní dřeně mimo dárcovství, a to je autologní transplantace. Jaká je prosím podstata této druhé metody a kdy se dá použít?

Autologní transplantace krvetvorných buněk využívá vlastní buňky pacienta. Začíná tím, že se pacientovi odeberou po stimulaci z krve jeho vlastní krvetvorné buňky a ty se pak zamrazí při extrémně nízké teplotě. Pacient následně prodělá chemoterapii s cílem zničit nádorové buňky. Poté se mu podají jeho uschované vlastní krvetvorné buňky, které obnoví krvetvorbu.

Jakým lidem může tato terapie pomoci?

Transplantace krvetvorných buněk se nejčastěji používá u zhoubných onemocnění krve (např. akutní leukémie), závažných poruch krvetvorby (např. aplastická anémie) a těžkých vrozených poruch obranyschopnosti (tzv. primární imunodeficity).

Nejedná se asi o příliš častá onemocnění, že? Jaká je jejich incidence v České republice a mohl byste to prosím porovnat se světem?

Výskyt onemocnění, u kterých se využívá transplantace krvetvorných buněk, se může zdát ve srovnání s jinými společensky významnými chorobami poměrně nízký. Jedná se ale o nemoci s vážnou prognózou (bez adekvátní léčby smrtelná), která postihují všechny věkové skupiny. Pokud jde o srovnání incidence, v rámci rozvinutých evropských zemí jsou relativní počty nových případů (vztaženo na velikost populace) u většiny těchto nemocí podobné. Nejlepší informace k této otázce by ale mohli poskytnout naši kolegové – hematologičtí odborníci.

Na závěr bych ještě rád moc poděkoval vedení Slovanského gymnázia za umožnění přednášek o dárcovství kostní dřeně, paní profesorce Hanákové (a dalším kolegyním a kolegům) za velkou pomoc s organizací přednášek a všem studentům za vstřícné přijetí, živou diskusi k tématu, a řadě z nich už také za to, že se rozhodli do registru dárců vstoupit.      

 

Na závěr také my děkujeme docentu Mrázkovi za velice užitečné přednášky pro naše studenty a zajímavý rozhovor. Přestože se jedná o složitější téma jak po stránce sociální, tak i vědecké, troufám si tvrdit, že nám bylo přiblíženo pochopitelně a odnesli jsme si mnoho poznání a uvědomění. Děkujeme mnohokrát!

Připravil,

Tomáš Heger, 4. B

Reference:

[1] Bone marrow. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015, 2015-09-04 [cit. 2015-10-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bone_marrow

[2] OTÁZKY A ODPOVĚDI – OBECNÉ. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ [online]. 2014 [cit. 2015-10-17]. Dostupné z: http://www.kostnidren.cz/registr2014/1_otazky_1.html

[3] VSTUP DO REGISTRU: KRITÉRIA PRO ZÁPIS NOVÝCH DOBROVOLNÍKŮ DO ČNRDD. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ [online]. 2014 [cit. 2015-10-17]. Dostupné z: http://www.kostnidren.cz/registr2014/1_vstupdoregistru_1.html

[4] VSTUP DO REGISTRU: KDO MŮŽE A KDO NEMŮŽE BÝT DÁRCEM. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ[online]. 2014 [cit. 2015-10-17]. Dostupné z: http://www.kostnidren.cz/registr2014/1_vstupdoregistru_3.html

[5] VSTUP DO REGISTRU: JAK PROBÍHÁ REGISTRACE. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ [online]. 2014 [cit. 2015-10-17]. Dostupné z: http://www.kostnidren.cz/registr2014/1_vstupdoregistru_5.html

[6] JAK SE DŘEŇ DARUJE. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ [online]. 2014 [cit. 2015-10-17]. Dostupné z: http://www.kostnidren.cz/registr2014/1_jaksedrendaruje.html

Napsat komentář