Interview: Jak se žije v Jordánsku

Rozhovor s rodilým Jordáncem Muhammadem ar-Rawášdou

Uprchlíci. Islám. Teroristé. Arabové. Alláh. Blízký východ. Tato slova se nám do úst a uší dostávají čím dál častěji. Někdy se skoro zdá, jako by v televizi o ničem jiném nemluvili. Ale mám z toho zvláštní pocit. Jakýsi „efekt akvária“. Koukáme na ně z dálky. Mluvíme o nich. Ale mluvíme i s nimi? Jistě, sem tam se v televize objeví půl věty. Ale co si o tom vlastně myslí? Jak žijí?

Muhammadu ar-Rawášdovi je 21 let a pochází z Jordánska. Jeho rodnou řečí je arabština, byl vychován jako muslim. V současnosti studuje medicínu na univerzitě v Číně. Působí velmi přátelsky, tolik zdvořilých a milých slov na Čecha působí až nepřirozeně. Ale mluvil jsem už s více muslimy a platilo to zatím pro všechny.  Rozhovor jsme s Muhammadem vedli v chatu na Skypu, anglicky. Pro přehlednost svá slova označuji kurzívou. Dále v článku najdete plnou verzi rozhovoru, v originále i přeloženou.

Jordánsko

Muhammad začal stručnými fakty o své vlasti: „Jordánsko má asi 9,1 milionů obyvatel, z toho téměř třetina (2,5 mil.) žije v hlavním městě Ammánu. Státním jazykem je arabština, i když velmi rozšířená je i angličtina a jiné velké evropské jazyky. Mrtvé moře na severozápadě Jordánska leží 400 m pod úrovní hladiny moře a je to nejnižší bod na povrchu Země. Naopak Rudé moře je plné života.“

Ještě bych jej krátce doplnil: Jordánsko je konstituční monarchie, v čele s králem Abdulláhem II.  Počet obyvatel se ještě v roce 2012 pohyboval kolem 6,5 (z toho 2 mil. Palestinců, kteří utekli z Izraele po roce 1948), nyní tedy 9,1 mil. kvůli válce v Sýrii. (viz. Uprchlíci)

Válka a terorismus

Položil jsem první otázku: „Je v Jordánsku válka?“

„Nemáme tu žádné války ani žádné teroristy.“

„Máš pro to nějaké vysvětlení?“

„Protože za ISIS stojí USA a izraelský průmysl. Ten konflikt je vykonstruovaný, aby pošpinil jméno islámu v Evropě.“

Toto obvinění není zcestné, za válkou v Sýrii a Iráku se jednoznačně odehrává mocenská politika, o které se veřejně ví jen málo. Nejde jen o USA, ale i Saudy, Turecko, Írán, Rusko,… Bylo by nad možnosti tohoto rozhovoru to rozebrat, pokračoval jsem tudíž k dalšímu tématu.

Náboženství

„Jsou v Jordánsku i jiná náboženství než islám? Žijí tam i židé?“

„Věřící populace Jordánska je složena z 94 % muslimů a zbytek tvoří řecká pravoslavná církev. Židé tu nejsou.“

„Jaké jsou vztahy mezi křesťany a muslimy?“

„Nepoznal bys je od sebe. Žijeme společně bez rozlišování. Chodí s námi do mešit a my s nimi do kostelů. Tam už se samozřejmě každý modlí ke svému bohu. Křesťané mají stejná práva jako muslimové. Mnoho z nich je i ve vládě.“

 

„Říkal jsi, že si lidé o islámu hodně namlouvají. Je nějaká nepravda, kterou bys chtěl vyvrátit?“

„To je příliš široké téma.“

„To vím… ale třeba jen jako příklad.“

„Odpovím, jak chceš. Všichni islám napadají, protože je to pravá víra. Je to vidět např. v evropských médiích, když mluví o islámu. Mluví o terorismu a zabíjení lidí. Vím, že tohle tam dát nemůžeš.“

„‚Protože je to pravá víra‘ – znamená to, že všechna ostatní náboženství nemají pravdu?“

„Respektují všechna náboženství. Ale nemají pravdu. Měl bys vědět, že muslimové milují Ježíše. Rozdíl mezi islámem a křesťanstvím: islám říká, že je to Alláhův (= Boží) prorok. Pro křesťany je to Bůh nebo syn Boží.“

„Pochyboval jsi někdy o své víře?“

„Ne.“

Uprchlíci

Pak jsme pokračovali o uprchlické krizi.

„Od začátku konfliktu v roce 2011 přišlo do Jordánska hledat bezpečí téměř 2 miliony Syřanů.“

„To je na devítimilonovou zemi opravdu hodně. Nejsou s tím problémy?“

„Ne, žádné. Jsme jeden národ.“ (totiž Arabové)

„Ani ekonomicky? Je tam dost práce pro tolik lidí?“

„O to se neboj. O to se postarají velmoci.“

„Myslíš USA a EU?“

„Ano.“

 

„Jak jistě víš, do Evropy teď přichází množství syrských uprchlíků a spousta z nás to vidí jako problém. Jaký je tvůj názor?“

„Bůh je ochraňuj.“

Bohužel jsem se toho o jeho názoru na  uprchlíky do Evropy moc nedozvěděl, ale nejspíš není důvod, proč by to měl Jordánec blíže řešit. Jen v Jordánsku je asi tolik uprchlíků jako v celé EU. Tam ale samozřejmě odpadá vliv kulturních odlišností.

Muži a ženy

„Jak je to v Jordánsku mezi muži a ženami?“

„Jak to myslíš?“

„No, u nás se povídá, že v některých muslimských zemích jsou ženy, když to přeženu, téměř majetkem muže. Jak je to v Jordánsku?“

„Hahahaha, ne. Ženy u nás mají stejná práva jako muži.“

„Jsou i v policii? A ve vládě?“

„Ano.“

„A co doktorky, učitelky, soudkyně,…?“

„Samozřejmě.“

 

„A jen pro jistotu – fámy, že otec vybírá své dceři muže, u vás neplatí, že?“

„Jistě že ne.“

„Četl jsem, že před svatbou (samozřejmě) nemůžete mít sex, ale líbání už jde. Je to pravda?“

„Nene, i s líbáním se musí počkat až po svatbě. Ale tvá otázka je o náboženství, ne o zákonech v naší zemi. Je to jejich volba.“

„Může být muž sám se ženou, i když nejsou sezdaní?“

„Samozřejmě, pokud v tom není sex.“

 

„Je to přijatelné, když ženy chodí s odhalenou hlavou?“

„Dobrá otázka, hahahahaha. Nevím.“

„A tvůj názor?“

„Hmm… Měly by poslouchat Učení islámu.“

„I nemuslimky ve tvé zemi?“

„Jsou tam i muslimky, které nenosí hidžáb. Je to jejich rozhodnutí. Ne moje, nebo nějakého muže.“

„Jak na to lidé reagují? Obzvlášť ti starší?“

„Starší mají jiný svět. V každé zemi. Pro ostatní to není problém.“

Evropa

„Co si myslíš o Evropě?“

„Úžasní a civilizovaní lidé. Mám spoustu přátel z Evropy a mám je rád.“

„I přitom, co si tolik z nás myslí o islámu?“

„Lidé a vlády jsou něco jiného. :-)“

 

„Je ještě něco, co bys nám chtěl říct?“

„Přeji vám šťastný a krásný život.“

 

Rozhovor jsem zakončil otázkou, jestli někdy o své víře pochyboval. (Tu máte výše, protože jsem otázky seřadil podle témat, aby byl rozhovor srozumitelnější. Plné znění je, jak jsem už psal, na webu.) Po jeho záporné odpovědi následovalo doporučení, už mimo rozvor, ale pro dokreslení myšlení mi přijde zajímavé:

„Měl by sis přečíst Korán.“

„Přečtu. Ale nečekej, že ze mě bude muslim. Nemyslím, že se to stane.“

„Hahaha, to je tvoje volba. Potřebuji, abys znal pravdu. V Koránu najdeš všechno, co potřebuješ.“

 

Pak jsme se rozloučili a Muhammad odešel k televizi sledovat fotbalový zápas.

Martin Zatloukal, 5. A8

Napsat komentář