Je dějepis k něčemu?

Že chemii potřebujete třeba v medicíně, je samozřejmé. Většina inženýrských profesí (poměrně hodně dobře placených) se neobejde bez matematiky a fyziky. Ale co takový dějepis? Živit se jako historik láká opravdu jen nadšence a příslib vysokých příjmů to zrovna není. Sice z něj musíte odmaturovat, abyste se dostali na práva, ale potom ho už stejně nevyužijete. Bez dějepisu se dá pohodlně žít.

Ale obejdeme se bez minulosti? Při pohledu na fotografii slunce těsně nad obzorem, nepoznáte, jestli vychází, nebo zapadá. Až když vám řeknu, že před pár minutami bylo o kousek výš, víte, že bude tma. Ale jak víte, že to tak bude? Bylo to tak včera i předevčírem a vůbec doteď pořád, není důvod, aby se to změnilo. A nejspíš nezmění.

S historií je to stejné. Dnešek je bod, můžete jím vést bezpočet přímek. Ale když znáte včerejšek, dostanete druhý bod – jejich propojením už dostanete jednu jedinou čáru a mnohem lepší představu o zítřku. Ale dějepis je mnohem složitější než základní geometrie – dějiny nepředstavují čáru, ale křivku. Proto tu máme obsáhlejší dějiny, než jen posledních sto let. Že po západu slunce přijde tma, víme, protože jsme to už několikrát zažili. Pár velkých migrací už jsme na světě také měli, například. Znalost dějin je tedy nezbytná pro pochopení současnosti – a budoucnosti.

Dobře, ale proč se to musíme učit všichni? Přeci jen – do toho mají co mluvit jen ti, co vládnou, běžnému člověku to asi moc nepomůže. Ale právě to je ten problém – v demokracii přinejmenším oficiálně vládne demos, lid. Historie i současnost se dá přeci vykládat mnoha způsoby a především současnost vykládá každý politik jinak. A jsme to my, kdo je volí nebo bude volit. Myslím, že právě proto je znalost dějin nezbytná.

A je to asi také důvod, proč tolik (většinou nedemokratických) států své dějiny cíleně zapomíná, nebo vykládá jinak. Typickým příkladem je například Čína nebo Rusko, ale i Maďarsko. Za druhé světové války se Maďaři stali spojenci nacistického Německa a velkou měrou se podíleli na holokaustu. Spousta z nich si to dodnes neuvědomuje a tehdejšího regenta Miklóse Horthyho [miklóš horty] mají za hrdinu – a do Maďarska se vedle dalších nebezpečných společenských jevů vrací nenávist k Židům.

Za jednu z nejdůležitějších lidských vlastností považuji schopnost poučit se z chyb. A nechybují jen jednotlivci, ale celé národy. Mnohem častěji, než by bylo milé. Jak prohlásil filozof George Santayana: „Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.“ Technika se vyvíjí velmi rychle, ale lidé bohužel jen málo.

Proto se učíme dějiny. Doba se rychle mění, ale pravidla hry zůstávají v základu stejná. Už víme, jak to funguje. A je na nás, v jakém světě budeme žít.

Martin Zatloukal, 5. A8

zatloukal@s-tisk.cz

Napsat komentář