Seznamte se: Ervína Pospíšilová

Seznamte se: Ervína Pospíšilová

Je tu pravidelná rubrika, ve které se budeme snažit nejenom studentům, ale i ostatním zaměstnancům školy přiblížit jednotlivé učitele. Ukázat, že i oni jsou jen obyčejné lidské bytosti s obyčejnými lidskými zájmy. Proč si učitelství vybrali jako svou profesi, co je baví a jak relaxují, se dočtete pouze zde! V tomto čísle jsme si vzali na mušku naši oblíbenou profesorku češtiny a němčiny.

 

  1. Proč jste se rozhodla pro učitelskou dráhu?

Spousta lidí v naší rodině si tuto profesi vybrala. Maminka, teta, strýc – takže jsem k tomu měla blízko. Mám mladšího bratra a bratrance, které jsem neustále vychovávala a vyučovala a líbilo se mi to. V jednu chvíli mě to pustilo a já se rozhodla, že na učitelskou dráhu nepůjdu, ale nakonec jsem před tabulí stejně skončila. Poté co jsem se vdala, mám navíc i tchýni učitelku a tchána učitele.

 

  1. Jak dlouho působíte na SGO a kde jste učila předtím?

Nikde jinde jsem předtím neučila, jenom na praxi. Po mateřské dovolené jsem hned nastoupila na Slovanské gymnázium a už jsem tady hrozně dlouho. Nastoupila jsem na podzim 86, takže tomu teď je 29 let. Naše bývalá paní sekretářka říkala, že už patřím k inventáři. 🙂

 

  1. Baví vás pracovat se studenty? Jaké chvilky máte nejraději?

Pracovat se studenty mě baví. Možná i proto, že jsem právě tady na této škole. Na jiném typu by mě to třeba tolik nebavilo, protože když poslouchám svoje spolužačky, tak je to (třeba na učňovských školách) podstatně horší. Určitě je hezké pracovat s mladými a optimisticky naladěnými lidmi, kteří vědí, co chtějí, snaží se – a já si myslím, že vy takoví jste. Výuku mám ráda. Samozřejmě ne každá hodina se vyvede, ale když to vyjde, tak je to příjemné.

 

  1. Je nějaká příhoda, která vám utkvěla v paměti?

Spousta příběhů. Například, když jsem ztratila studenta v Praze. Ale jelikož věděli, že mají vždy zůstat na místě, kde se ztratili, tak jsme ho dohledali. 🙂 Někdy máte dost zajímavé průpovídky, ať už při zkoušení nebo v písemkách, některé si píšu do sešitu.  

 

  1. Koníčky, záliby?

Mým koníčkem je určitě kultura. Ne že bych byla takový nadšenec vždycky, ve vašem věku jsem byla stejná jako vy. Ale čím jsem starší, tím raději jdu do divadla nebo na koncert. Ne vždy to stojí za to (třeba v Moravském divadle), ale je to takový okamžik, kdy se člověk pěkně oblékne a někam vyrazí, je mezi lidmi a užije si tu atmosféru. Také moc ráda čtu. Pokud nečtu něco, co se hodí do výuky, vybírám si historické romány. Historii jsem chtěla původně studovat, ale nevzali mě (neměla jsem tehdy dobrý politický profil 🙂 ), tak jsem vystudovala češtinu a němčinu. Jinak jezdím na kole – nebo se aspoň snažím. Vedle kola patří k mým zálibám také turistika a návštěvy hradů a zámků.

 

  1. Přečetla jste všechny knihy, které zadáváte na referáty?

Ne. (Smích) Ale většinu ano. Určitě jsem nečetla všechny knihy, o kterých mluvíme v hodinách, ale co se týče referátů, tak většinou ano.

 

  1. Jak relaxujete?

Většinou si uvařím kávičku, hodím nohy nahoru a vezmu si knížku.

 

  1. Kam jezdíte nejraději na dovolenou?

Láká mě moře, ale mám manžela, který nesnáší horko, písek a slanou vodu. 🙂 Pokud chci

jet s ním, tak jezdíme po vlastech českých. Zjistila jsem, že je u nás spousta krásných míst.

Nejdřív jsme víc chodili pěšky, teď spíš jezdíme na kole. Mojí srdeční záležitostí jsou jižní

Čechy, konkrétně okolí Třeboně. Letos jsme tam vyrazili také, ale až poslední týden

prázdnin, jelikož jsme rekonstruovali byt. Bohužel jsme to po dvou dnech deště vzdali a

přesunuli se do východních Čech, kde mám rodinu. Takže jsem toho zas tak moc nezažila,

ale na druhou stranu mám novou kuchyň.

 

  1. Kdo je podle vás největší vtipálek z učitelského sboru?

Neznám tak dobře všechny, ale třeba pan profesor Kříž je velmi vtipný. Byla jsem s ním v Praze, takže to mám zažité.

 

  1. Máte docela netradiční jméno. Jmenujete se po někom?

Moje maminka je také Ervína, takže se jmenuji po ní. Můj bratr je zase Jan po tátovi, u nás se to dědilo. Co se týče maminky, tak ta dostala jméno po svém tatínkovi, který se jmenoval Ervín. Když jsme se ho ptali, proč má takové zvláštní jméno, říkal, že rodiče měli 11 dětí a jelikož byl nejmladší, tak už nevěděli, jaké jméno vybrat. Ještě je zajímavé, že děda se jmenoval celým jménem Ervín Erban a měl tři dcery – Evu, Ervínu a Emu. Prý měl v záloze ještě další tři jména začínající na E, ale babička už nechtěla. (Smích)

Zajímavé myšlenky ze studentských slohovek 🙂

 

,,…na konci zahrady roste posekaná tráva za účelem malého prostoru na fotbal”

,,…na krku mu sedí kulatá hlava nesoucí obličej”

,,…k našemu bytu vede točité schodiště, kolem kterého se lemují dveře do ostatních příbytků”

,,…vlaštovky hnízdící na jabloni vydávají nádherné libozvuky”

,,…měli jsme trému, ale pak paní učitelka vstoupila do třídy a všichni si ulevili”

,,…tráva je zmrzlá, vrabci odlétli do teplých krajin, zůstaly tu jen vrány a kosi krákající na dřevěném plotku”

 

Napsat komentář