Studentské bádání

Díl 3. „Veronika Górová přenesla svůj kuchařský um do prostředí laboratoří analytické chemie – a na co přišla?“

Pohanka
Pohanka

Máme tu po malé pauze další díl našeho seriálu, který si klade za cíl přiblížit studentské vědecké práce na naší škole. Nyní se zaměříme na projekt Veroniky Górové (8. A8), která se zabývala pohankou, což je nejenom její oblíbená potravina, ale na chvilku se stala i předmětem jejího vědeckého bádání.

Jak sis našla téma své výzkumné práce?

Chtěla jsem zkoumat nějakou potravinu z chemického hlediska. Nejdříve jsem chtěla zkoumat rajčata – jaký mají obsah tomatinu* kupovaná rajčata oproti domácím, ale po dohodě s vedoucím práce jsme toto téma zavrhli, protože by byl výzkum v této oblasti moc nákladný. Pak jsme chtěli vyzkoušet fazoli – jestli naklíčení postačí k tomu, aby se rozložily jedovaté oligosacharidy, nevěděli jsme ale, kterou látku přesně zkoumat. Tak jsem si nakonec zvolila pohanku a sledování jejího obsahu rutinu*** po různých druzích úprav. Zároveň jsme ve škole měli dělat seminárku z chemie, tak mi to téma přišlo nejen zajímavé, ale i vhod.

Co tě lákalo na tom prozkoumat pohanku?

Chtěla jsem zjistit, jestli je rutin podobně jako vitamin C degradován varem, jak se o něm alespoň říká a dokázat to nějakým měřením. Nerada se totiž spoléhám na výsledky, ke kterým nevím, jak někdo dospěl.

Jak sis rozvrhla svou práci?

Nejprve jsem si určila, co na pohance chci zkoumat – vliv loupání a vliv následné úpravy. Stanovila jsem si počet vzorků podle možných kuchyňských úprav a testovala jsem je vždy pro pohanku loupanou jak termicky, tak i mechanicky. Doma jsem si pohanku vždy konkrétním způsobem nachystala a v laboratoři na UP jsme vzorky měřili, používali jsme techniku HPLC**.

K čemu jsi ve svém bádání dospěla?

Zjistila jsem, že největší vliv na obsah rutinu má to, jestli je zpracovaná termickým nebo mechanickým loupáním. Nezáleží pak ani tak moc na té pozdější úpravě.

Jaká z kuchyňských příprav pohanky je pro rutin nejhorší?

Dospěla jsem k tomu, že nejvíce obsah rutinu sníží termické loupání, vařením oproti tomu až tak neklesá. Během termického loupání pohanky dojde nejprve k jejímu napaření, pak se zahřeje na 200 °C a slupka dvojnažky opadá, u loupání mechanického je pohanka zbavena slupky jen mechanickým omletím, proto je i na pohled světlejší. Taky jsem zjistila, že v naklíčené pohance je kromě rutinu o hodně víc dalších látek. Ví se, že klíčky jsou velmi zdravé, ale v té analýze to bylo krásně vidět, hlavně ve srovnání třeba s tou termicky loupanou a uvařenou pohankou, kde nebylo skoro nic.

Také bylo poznat, že namáčením pohanky a následným slitím vody, obsah rutinu velmi klesá – to mě hodně překvapilo, protože jsem si předtím myslela, že je lepší z hlediska obsahu rutinu, jíst pohanku jen namočenou než ji vařit. Ale z toho, na co jsem přišla, vyplynulo, že než pohanku namáčet a vylévat vodu je lepší ji chvilku povařit.

Jak nejzdravěji si můžeme teda pohanku připravit? Bylo možné to takto vyhodnotit?

Šlo by to tak vyhodnotit jak z hlediska rutinu, tak i těch ostatních látek. Určitě je nejlepší koupit mechanicky loupanou pohanku a nechat si ji naklíčit.

Pomohla ti praxe na univerzitě ujasnit si, co bys ráda studovala?

Tak určitě… Plánuji studovat biochemii tady v Olomouci. Zvažovala jsem, že bych šla na analytickou chemii, ale pak jsem zjistila, že je to až magisterské studium, tak jsem od toho upustila. Ale ta práce se mi líbila a dokázala bych si představit pracovat v laboratoři, což jsem si chtěla ujasnit, zda jsem schopná tam být třeba celý den.

A jak to šlo?

Bylo to super. A hlavně bylo skvělé vyzkoušet si i jiné techniky, než které jsou možné u nás ve škole v laboratoři.

Čím jsou podle tebe studentské vědecké projekty pro středoškoláky přínosné?

Je to dobré v tom, že se člověk naučí stanovit si cíl práce – k čemu chce dospět. Musí si vymyslet postup práce, pokud to ovšem neudělá nějaký vedoucí za Vás, ale to se většinou nestává. Dále se té práci musí soustavně věnovat a dojít k nějakým výsledkům. Nakonec se práce často někde prezentuje, takže se naučí i vystupovat před ostatními – důležité je vědět, co chcete říct, vejít se do časového limitu, být schopný odpovědět na otázky a být si jistý svou prací.

Děkujeme Verče Górové za rozhovor pro S-Tisk a přejeme jí hodně štěstí u maturity a při budoucím studiu na vysoké škole!

Poznámky redakce:

* Tomatin je toxický alkaloid lilku rajčete

** HPLC = vysokoúčinná kapalinová chromatografie – metoda analytické chemie sloužící ke stanovení přítomnosti, příp. i koncentrace látek ve vzorku nebo jen k jejich vzájemné separaci

*** Rutin je flavonoid se sacharidovou složkou – působí jako antioxidant, zvyšuje pružnost cév, vykazuje protirakovinné působení a snižuje cholesterol (LDL)

 

Tomáš Heger, 4. B

Napsat komentář