Pumpa života

sonda8V průběhu celé středoškolské biologie vám bude profesory vtloukána do hlavy důležitost biomembrán. Hned v prvních hodinách biologie, kdy se definuje život a jeho podmínky, je zmíněn význam těchto struktur z hlediska integrity buňky a v průběhu dalšího studia se membrány zmiňují při popisu všelijakých složitých procesů.

    Asi jste si kreslili obrázek, na kterém toho v membráně spoustu plave (ano, membrána je opravdu tekutá struktura), a popisovali si, že každá z těch zabudovaných částic má svůj důležitý význam. Byly zde obsaženy různé bílkovinné přenašeče a mezi nimi i iontové pumpy. Pumpy jsou bílkoviny, které vykonávají práci přenosem nějakých částic přes membránu a je jasné, že pro tuto činnost musíme dodat energii, a proto se tyto děje označují jako aktivní transport. A tím, že přes membránu přenášejí vždy určité vybrané částice, se činností pump zvětšuje rozdíl v koncentracích těchto částic na jedné a na druhé straně membrány.

(Pokračování textu…)

Celý článek

Daň za placentu: roztroušená skleróza či schizofrenie?!

Schizofrenie
Schizofrenie

V průběhu evoluce lidského druhu se nám do genomu dostalo několik virů a trvale se v něm zabydlelo, takže je dnes nosíme v sobě i my. Jedná se o viry, které se v rámci svého rozmnožovacího cyklu musí začlenit do DNA hostitelské buňky, tedy tzv. retroviry. Tohle postihlo také tkáň zárodečného epitelu dávného jedince, která produkovala pohlavní buňky, nebo byly retrovirem napadeny rovnou pohlavní buňky samotné, které tím byly „obohaceny“ o retrovirovou infekci, která se přenesla na potomky – u těch už se mohl retrovirus nacházet v každé buňce. Retrovirus se tak začal chovat podobně jako lidský gen – byl součástí všech buněk těla, mohl se v nich jistým způsobem projevovat a dědil se z generace na generaci.

(Pokračování textu…)

Celý článek

Esej na téma: Hlíva ústřičná (pleurotus ostreatus)

Hlíva
Hlíva

Rakovina je onemocnění podivné a nelítostné, mající původ v poškození DNA buněk, které se poté nekontrolovatelně dělí, aniž by je stihla apoptóza, vytváří si pomocí angiogeneze své zásobení krví, a když se jim nezamezí v další progresi, tak třeba i metastazují na jiná místa v našem těle. Takto se může rakovina agresivně rozvíjet jako nějaká houba. Když má k tomu ale dobré podmínky! Houba? Není tu nějaká podobnost? A o jakých podmínkách je zde řeč? Zkusme se zamyslet nad souvislostí rakoviny s houbou.

(Pokračování textu…)

Celý článek

Cyklus Osobnosti české vědy: Václav Pačes

prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., dr. h. c.

Václav Pačes [2]
Václav Pačes [2]

V souvislosti s cyklem přednášek význačných osobností v Pevnosti poznání se S-Tisk rozhodl přiblížit vám postupně jednotlivé hosty, kteří za námi přijedou. Minulý školní rok nás navštívila profesorka Helena Illnerová, jejíž přednáška podnítila vznik letošního přednáškového cyklu v podobném duchu. A právě tento měsíc, 4. 11. 2015 v 10 h., jako první osobnost tohoto roku přednášel profesor Václav Pačes. Zde vám o něm přinášíme několik informací. Zde i odkaz na záznam z přednášky!

(Pokračování textu…)

Celý článek

ENERGIE PRO BUŇKU

Díl 2. „Vetřelé alfaproteobakterie“

Hned v prvních hodinách s tématem buněčné a molekulární biologie se dovídáme, že se adenozintrifosfát (ATP) tvoří v mitochondriích. Ano, ty jsou bezesporu jeho hlavním zdrojem. Co je to tedy ta mitochondrie? Jedná se o buněčnou organelu měřící přibližně 0,5–20 µm na délku a 0,1–5 µm na šířku, která vykazuje výraznou plasticitu a mobilitu, má tedy schopnost nabývat rozličných tvarů, např. protáhlý, kulový, tyčinkový nebo zahnutý, a může se v buňce aktivně pohybovat, typicky podél mikrotubulů (tj. část „buněčné kostry“). Množství mitochondrií v buňce je proměnlivé, zároveň závisí na požadavcích buňky. Je pochopitelné, že např. svalová tkáň nebo mozek budou potřebovat pro svou práci mnoho energie a mají tedy i více mitochondrií oproti tkáním, které nevykazují tak vysokou míru aktivity. Průměrně však mitochondrie zabírají asi 25 % objemu buňky a jejich počet je v řádu tisíců. Proto je důležité si za školními zjednodušenými nákresy, ze kterých není velké množství mitochondrií patrné, představovat skutečnou podobu buňky, nebo můžete dojít ke zkresleným představám.

(Pokračování textu…)

Celý článek

Kvantová biologie?!

Díl 2. „Vytunelované mutace“

 

Pojem „mutace“ máte nejspíš spojený s rakovinným bujením. Obecně řečeno, jedná se o změny ve struktuře DNA (její nukleotidové sekvenci) vyvolané různým způsobem, např. působením mutagenní chemikálie, chybami v replikaci DNA, fyzikálními podněty jako je UV nebo Röntgenovo záření aj. Existuje mnoho druhů mutací a dle jejich charakteru a místa, kde se nachází, mohou mít různý dopad na buňku, jejíž DNA danou mutaci obsahuje. Někdy je taková změna v „kódu života“ neslučitelná s další existencí organismu, často však nemá žádný patrný vliv, nebo dokonce může buňka z jisté mutace těžit a získat tak evoluční výhodu, kterou předá další generaci. Tohle by bylo téma, kterému by nestačilo věnovat pouhý jeden článek, podívejme se tedy pouze na jeho určitou oblast. S rozvojem kvantové fyziky přišla na svět podivná myšlenka (jak jinak, že?), a to jest, že by taková mutace mohla být způsobena protunelováním protonu z jedné dusíkaté báze vodíkového můstku na bázi protější*. Není to úchvatná představa?

(Pokračování textu…)

Celý článek

Spánek = úklidový režim mozku

Spánek = úklidový režim mozku (ilustrace)

Každému je jasné, že spánkem si „pročistíme hlavu“. Poslední výzkumy potvrdily, že je tomu tak nejenom po stránce psychické, ale i fyzické. V našem těle má úklid na starosti mimo jiné také lymfatický (tzn. mízní) systém, který odvádí odpadní látky z mezibuněčného prostoru do krve, ze které mohou být definitivně odstraněny filtrací v ledvinách a nakonec vyloučeny z těla ven močí. (Pokračování textu…)

Celý článek